Co když díte nenaslouchá?

Velmi často detští psychologové a pedagogové slyším od rodičů je velmi častá otázka: díte nereaguje, co mám delat? Mohlo by se zdát, že se jedná o problém, stejne jako jsou rodiče a deti – to je vždy k dispozici. A na první pohled se může zdát, že v takovém režimu dlouhodobé vzdelávání dítete s bude zdokonalen do posledního detailu, a musí být předávána z generace na generaci.

Nicméne, v praxi se ukázalo není tento případ – a to není překvapující. Koneckonců, čas není statický, mení nejen rodiče, ale i deti, způsob života, morální hodnoty společnosti a další, to v žádném případe vliv na průbeh vzdelávacího procesu. A zvlášte mnoho z techto zmen a rozporů naší doby – se svet dramaticky zmenil jen v posledních deseti letech.

Příliš mnoho rodičů je naprosto zmatený, což ve spojení s dítetem, mohou komunikovat nejisté, v rozporu s žádným jasným označením povolené limity. A není divu, že každé díte cítí okamžite jako nejistoty rodičů, a snaží se ho okamžite použít, aby se „vytáhnout deku přes“ a nutí rodiče, aby své rodiče přesne to, co potřebuje.

Ale rozhodne témeř všichni rodiče pochopili, že mají – že ne. Výsledkem je nervózní, napjatá atmosféra – nervózní a máma a táta a díte. Ano, a všichni ostatní členové domácnosti je nepravdepodobné, že zůstat v klidu po dlouhou dobu na pozadí systematického rozvíjející bitvy. Výsledek tohoto vzdelávacího procesu může být dvojí: buď rodiče jednoduše – proste vzdát svého budižkničemu syna nebo dcery ruky, dávat díteti úplne sami, nebo, samozřejme, je mnohem rozumnejší, hledají pomoc u detských psychologů, nebo, v případe, absence, na profesionální psychologové.

A ne vždy v takových situacích je o dospívající! Velmi často se stává, jmenování do výše odborníků přijít ješte docela rodiče malých detí – 5 – 7 let. A to je docela nešťastné tendence -, protože v případe, že rodiče nemohou vyrovnat se s vzpurný díte, když byl ješte trochu desivé, aby ani přemýšlet o tom, co by se stalo v tak obtížném přechodu do dospelosti.

To je důvod, proč je důležitá výchova dítete. Nicméne, bohužel, proste neexistuje jen hotové recepty správné jednání v jakékoliv dané situaci. Samozřejme, tam jsou nekteré základní pravidla a techniky, ale rodiče by meli mít na pameti, že všechny deti jsou velmi individuální, a to, co funguje pro jedno díte, je naprosto nepřijatelné pro jiného. Vzdelání je jedinou tvůrčí činnost, a rodiče by meli cítit velmi dobře potřebám vašeho dítete jako dobrý hudebník jeho přístroje.

Za prvé, rodiče by meli mít co nejúplnejší informace o živote svého dítete – okruh komunikace, touhy, zájmy, cíle. Jako nepravdepodobné, protože to nemusí zdát, ale, bohužel, mnoho rodičů nemají nejmenší ponetí o tom, co jejich deti žijí. A není nic překvapivého na tom, že najít společnou řeč s dítetem je velmi obtížné – proto, že v takové situaci, rodiče nemají témeř žádnou společnou řeč se svým dítetem. Tak jak se dostaneme k pochopení?

A pokud rodiče chtejí navázat vztahy se svými detmi, které mají dostatečný vliv, že by meli být připraveni na to, že budou muset hodne pracovat. A posunout proces na ramenou psychologů a učitelů také nebude fungovat – ve skutečnosti by rodiče budovat vztahy, navázat kontakt a vést jednání a chování dítete v požadovaném smeru.

Tak proč vznikají konflikty?

Velmi často jsou tyto rodiče, kteří pro nekteré – z jakéhokoli důvodu ztratili kontakt a vztah s vaším dítetem, zeptejte se sami sebe i ostatní stejná otázka – proč se to stalo? Kde udelali kritickou chybu, po kterém začal nevyhnutelný rozpor? Samozřejme, že každá rodina tyto důvody samy o sobe, ale detští psychologové rozlišovat nekolik hlavních důvodů, tím či oním způsobem ovlivnit proces. Tyto důvody jsou:

• Závod pro energetiku

Jedním z nejčastejších viníky generační konflikt je elementární boj rodičů o právo hrát první housle v rodinném živote. Je pravidlem, že deti jsou velmi hodne v konfliktu mezi mámou a tátou. Nicméne, velmi brzy začnou videt v techto konfliktů možnost odchýlit se od pravidel, ne poslouchat, ne-li manipulovat s jejich rodiči. Příliš mnoho rodičů, veřit, že jakýkoli konflikt není pro detské uši, zjistit vztah bez přítomnosti dítete. Nicméne, bylo by naivní se domnívat, že díte zůstane v nevedomosti – deti jsou velmi dobré a citlivé psychologové, a ujistete se, že rychle pochopit, co je co.

• Kompletní podřízení zájmům dítete

Další model rodinných vztahů, který se vyskytuje velmi často – je bezvýhradnou poslušnost přání mladších členů rodiny a organizace rodinného života je uveden pouze pro potřeby detí. Nicméne, psychologové tito rodiče se doporučuje co nejdříve zastavit a přehodnotit své názory na život. Samozřejme, je samozřejmé, že hlavním smyslem života témeř všechny rodiče – jejich deti.

Ale zapomenout na sebe a za to nestojí – po narození dítete váš život nekončí, ale stává se jen intenzivnejší. A není nic v tom, že vaše deti stráví mesíc v obci s babičkou, a ne v kempu v tropických zemích v pořádku. Ale můžete si konečne udelal po tolika letech dovolit uniknout do moře pro odpočinek.

A v případe, že celá rodina život se točí jen kolem detí, pak velmi brzy budou deti dostávat takové špatné vlastnosti jako je lenost, sobectví, nezodpovednost a dokončit další „kouzla“. A rodiče by meli vždy na pameti, že díte bude dříve či pozdeji stoupat. A to chte – nechte bude muset žít ve společnosti lidí, pro které vaše díte je jen členem společnosti, a to nejen vynikající osobnost, co je pro vás. A jen přemýšlet, jak se bude cítit sobecký díte, který je zvyklý na to, že každý jeho rozmar splnena okamžite, jako mávnutím kouzelného proutku?

Samozřejme, že existuje mnoho dalších příčin konfliktu mezi rodiči a detmi. Nicméne, všichni mají tendenci být na základe techto dvou základních chybami rodiče. Rodina a díte psychologové doporučují, aby vyřešit problém velmi objektivne a nestranne hodnotit a identifikovat všechny chyby, které umožňují rodičům ke komunikaci se svými detmi.

Kdo je na vine, a co delat?

Takže skutečnost, že problém přetrvává, rodiče pochopili a akceptovali jako nevyhnutelný. Je to dobré, protože, jak víte, rozpoznání problému – to je polovina řešení. Jejich chyby musí být schopen rozpoznat. A v důsledku toho provádet nejautentičtejší práci na chyby, protože témeř vždy hlavními viníky konfliktu generací, bohužel, je to, že rodiče – ve skutečnosti jsou mnohem starší a moudřejší než díte. A, v tomto pořadí, a z této situace by meli hledat.

Takže jaké jsou chyby často rodiče? To je to, co požádal o možnost promluvit do detského psychologa. A to je to, co nám řekl.

První vec, kterou je třeba udelat, aby se rodiče – jedná se o samostatne stojící pohled na své vlastní chování. Ano – ano, pečlive sledovat sami sebe – jak se vám komunikovat mezi sebou navzájem, s dítetem sám, s jeho rodinou a práve známých lidí. Bohužel, často model komunikace je příliš daleko od ideálu. Ale deti jsou jako houba, absorbuje všechno. A chování tech, nejblíže k díteti lidí – rodiče – zkopíruje úplne. A zákaz tady je steží neco, co jej opravit, protože nejčasteji se díte chová zcela nevedomky – na podvedomé úrovni.

Zvláštní pozornost je třeba venovat jeho možných prohlášení na adresu svých nadřízených v práci, nebo vychovatelů a pedagogů, a to zejména v přítomnosti dítete. Takže jste ho dát na srozumenou, že popírání moci a autority – naprosto normální a bežné. , A proto je zcela přirozené, že díte bude myslet, že stejným způsobem.

V důsledku toho, že přestává vnímat a učitelé neustále výslechu jejich důveryhodnost. Krome toho, že často přicházejí do otevřeného konfliktu s jednou dospelou osobou, a dokonce i „přikyvoval“ s vámi, „říkají a moje matka říká, že …“. To je opravdu velmi nepříjemné situace. Ale to nejhorší, co se může stát – je to, že dříve či pozdeji se díte s vysokou mírou pravdepodobnosti lze zpochybnit důveryhodnost.

Proto se psychologové se doporučuje být velmi opatrní a opatrný s kritickými poznámkami ve vztahu k dospelým, a to zejména na učitelů a vychovatelů. A už vůbec ne zjistit vztah k díteti – lepší trvat nekolik minut a jít do školky nebo do školy v dobe, kdy je díte vedle vás nebude.

Samozřejme, aby byly v souladu se všemi temito požadavky, rodiče potřebují veškerou svou rychlost a konstantní důkladnou sebeovládání. Ale velmi brzy toto chování se vrátí k normálu a stane se vaše rutina. A úsilí bude stát za to – za chování dítete začne témeř zmenu před našima očima. Konkrétne, je třeba v tomto případe.

Dalším důležitým bodem – nezapomeňte, že díte má právo na ochranu. A toto právo není náhoda zahrnuty v oficiální Úmluvy OSN o právech dítete. Díte od přírody, je velmi důležité cítit v bezpečí. Tato mnozí rodiče se mohou pomerne rychle argumentovat, protože chrání díte před všemi riziky vyplývajícími z našich možností! Samozřejme, že s tím nikdo tvrdí, jste chránit deti před nebezpečnými domácnosti, před nebezpečím na silnici, z různých onemocnení a podobne.

Mejte však na pameti, že díte je v naléhavé potřebe nejen chránit proti skutečnému nebezpečí, ale také z nebezpečného informace tak dlouho, dokud se opravdu naučit přijímat tuto nebo tyto informace, a proto se skutečné a dostatečne ji vyhodnotit. Typicky, takové schopnosti objeví u dítete asi dvanáct – třináct let.

Do té doby, dokud je díte malé, rodiče by meli co nejpečliveji zachovat drobky z různých negativních informací. Snažte se, aby zahrnovala malé díte s zpravodajské kanály a filmy příliš krutý realistické. A pokud se to stane, tak že díte je stále videt konkrétní hard-bít do příbehu, určite mu řekl, že vojáci, policisté nebo hasiči nutne nápravu a všechny zachránit.

Detští psychologové říkají, že v zájmu plného a harmonického rozvoje dítete by mely být zcela jisti, v tom, že se svet kolem nej jen dobré a spravedlivé. Jinak celá příroda dítete může být značne odolat a rebel. V důsledku toho budou rodiče dostávat zcela nekontrolovaný agresivní nebo hysterické díte.

Pro rodiče, je důležité, aby se důsledne konzistentní ve svých slov a činů. Udeláte-li slib s dítetem, aby mohl splnit svůj slib, ať se stane cokoliv. A pokud se nám nepodaří získat sliby, kvůli mimořádné vyšší moci, v žádném případe ne propustit, a ujistete se, že mluvit se svým dítetem, vysvetlete mu, proč jste nemohli držet své slovo, a přiřadit nové datum. V opačném případe, že díte nebude veřit. A nemají ani mluvit, aniž by důveru každého dobrého vztahu.

Totéž platí pro zákaz. Pokud máte neco, co zakázal její díte, v žádném případe nejdou na to příležitostne a nemají zrušit jejich zákaz. Pro normální vývoj dítete, musí znát přesne hranice toho, co je povoleno. Jinak velmi velké riziko, že díte bude docházet takřka neodolatelné pokušení pokusit se rozšířit jejich rozsah je dovoleno.

Nicméne, s omezeními musí být velmi opatrní. Ty by nemely zcela omezit život dítete přísný zákaz. Mely by být pouze v případe, že zákaz je opravdu velmi důležité a nezbytné. Koneckonců, vy nejste despoti, ale především milující rodiče. Například, že není nutné zakázat sledování TV nebo používat počítač jen proto, že máte špatnou náladu dnes.

Mimochodem, asi špatná nálada by mel být uveden samostatne. Nikdy, za žádných okolností, je nepřijatelné, aby trhat jejich hnev a špatné nálady na své díte. Možná, že může vydržet v tichosti, ale velmi rychle převezme tento zlozvyk trhání jeho špatnou náladu na ostatní – přáteli, učiteli, bratři, sestry, a to i pro vás. A zbavit se tohoto návyku je nesmírne obtížné. Proto by rodiče meli pečlive kontrolovat své emoce.

Samozřejme, že to není nutné špatné rozpoložení, aby se pokusili vykreslit veselým úsmevem. Nicméne, to dává vetší smysl, abyste svému díteti, že v okamžiku, kdy máte neco trápí, takže si nejste sklon mluvit. Nicméne, ujistete se, že mluvit s jeho slib – kreslit – Play – číst – o neco pozdeji. Veřte mi, budete rozumet i ty nejmenší deti. A vy zcela eliminovat konflikty a nedorozumení.

Další velmi rozšířený omyl rodiče – nesoulad v otázkách vzdelávání. Například není dovoleno jít do své přítelkyne dcery. A moje dcera okamžite bežel k papeži, který se snadno odmítnout dceru. Souhlasíte s tím naprosto absurdní a nepřijatelné zvyk. A to stojí za to si všimnout díte, jakmile se tyto rozdíly ve vzdelávací politice máma a táta, mel by začít ji pravidelne je zneužívají.

Rodičovských dovedností by mela působit jako monolitický žulovou deskou! Samozřejme, že i v tech nejvíce ideální pro páry bez polemiky v politice vzdelávání detí je nesmírne obtížné. Ale v každém případe, nezjistila vztah a neřeší tyto rozdíly v přítomnosti dítete, protože se mohou začít chovat špatne, za to, že rodiče sami nevedí, co mu říkat.

V žádném případe nenechávejte bez trestu detské pochybení. Samozřejme, my nemluvíme o rozbitého šálku nebo náhodou roztrhané kalhoty – z takového nikdo není imunní. Ale pokud tento kalich díte dostat napumpovaly, hodil ho do zdi, nebo řezané kalhoty nosit, trest by mel být, a bezprostřední. Psychologové obecne nedoporučuje odložit výkon trestu, protože prakticky všechny deti čekají na trest je nejzávažnejší test, negativní vliv na jejich psychiku

Mami či přítelkyne?

Tam je další zásadní chybou, že nejčasteji umožňují zejména matky proti dcerám. Snaží se stal jedním skutečný přítel. Samozřejme, že tato touha je hoden úcty a chvály. Ale v žádném případe nesmíme zapomínat, že přítelkyne může potřebovat o dospívání a kojeneckých potřeb je matka.

A v pravém slova smyslu, a to i teenager by si mel uvedomit, že matky – zejména matky. A tak v žádném případe by nemelo být povoleno důverné známosti postoj k sobe. Náklonnost a neha, nemusí to nutne musí jít ruku v ruce s poznáváním. Díte proste důležité, potřebujeme silnou rodičovskou stranu, péče a podpory – jinak jeho harmonický rozvoj je proste nemožné.

Chválit díte

Také mluví o tom, co delat v případe, že díte nebude poslouchat, a ne mluvit o takový důležitý nástroj pro vzdelávání, jako chvály. Témeř vždy rodiče chválit díte pouze pro akademický úspech, a proto se zameří se pouze na akademický úspech.

Samozřejme, že dobrý výkon má zásadní význam. Ale ona není jediná hodnota. Díte také třeba pochválit a pro jeho další vlastnosti – na schopnosti reagovat, inteligence, laskavost, trpelivost, takt. Taková pochvala se zameří na rozvoj kvalit dítete, že budou užitečné v dospelosti.

A nejdůležitejší vec, kterou rodiče meli pamatovat: nejlepší rady při výchove dítete by mela být vaše láska. A vy nebudete ptát: je díte zlobivé, hysterie nebude poslouchat, co mám delat? Ye nepletli a vy už bude přesne vedet, co delat, když díte nebude poslouchat.